Vlastní příběh>Tajemný/Kapitola pátá

20. ledna 2012 v 17:13 | (B)ublinQa |  (B)ublinQa>My Story
Trochu zanedbávám příběh,ale stejnak to moc lidí nečte,takže to nějak nevadí.Doufám,že si tohle přečte aspoň jeden člověk.Takže pátá kapitola.Jsem zvědavá,kolik se mi jich podaří napsat ;D Jsem u pátý a žádný rozuzlení tam ještě není :D No jo Irča,když se dá do psaní tak je to špatný :D Aby to nemělo okolo 70 kapitol :D U mě je všechno možný :D Přidala jsem tam popis těch podivínů ;D Abyste si je nějak dokázali představit.

PROLOG:

Když jsem se otočila nevěděla jsem,jestli je to opravdu on.Měl zvláštně zářivé oči a pohled zabijáka.Hledala jsem úkryt,kde bych se mohla na pár sekund schovat než mě zpozoruje.Pomalu jsem se připlížila k dveřím.Špatná volba.Jason se otočil a chytl mě za ruce.Z toho nemůžu vyjít živá.Říkala jsem si v hlavě,to nemůže být ten kluk,kterého jsem poznala v červnu.Ale na začátek.Jmenuju se Shelby Walterová a je mi 15 let.Právě jsem se přestěhovala do Colorada.Šíleně jsem se zamilovala do jednoho kluka Jasona Cruse.Byli jsme nejšt'astnější pár ve škole.Do té doby než začal být Jason podeřzele tajemný...

PÁTÁ KAPITOLA

'Sakra' Zařvala jsem skoro přes celý barák.'Shelby uklidni se,nemáš být proč nervózní' 'Ano mami,ano.Ikdyž proč bych neměla být? Pozvala jsi mého kluka k nám na večeři!' 'Jen ho chci víc poznat.Přece musím vědět s kým se to moje dceruška stýká' 'Mami tyhle zdrobněliny si před ním prosím uchovej někde bokem' Maminka už už chtěla něco říct,ale radši mou drzost nějak nekomentovala.Už jen stačí si vybrat vhodné šaty.Modré a nebo fialové?
----------------------------------------------------
ZA 20 MINUT
Trrr! 'Mamííí,Jason zvoní,honem,letím otevřít at' nečeká' 'Shelby,já mů..' 'Ne,já otevřu mami' Jdu po schodech a v hlavě se uklidňuju.Nemáš se čeho bát Shelby.Poslední krok ke dveřím.Už chytám kliku.Dveře se pootevírají.Černé oblečení? Odkdy Jason nosí černé oblečení? Otevřu dveře dokořán a nestačím se divit.Moje hlava chce vybouchnout,ale nemůže si to dovolit před ním nebo spíše před nimi? Ano je to tak! Jason si dotáhl na RODINNOU večeři své podivíny! Nemůžu tomu uvěřit.Musím schovat své myšlenky stranou a uvítat nevítané hosty.'Vítej..te u nás.!Svlečte si kabáty a usad'te se u stolu.' Nasadím nejhezčí úsměv,který umím vykouzlit.Bohužel zakrýt nechut' v mém seznamu věci,který umím není.Jdu za maminkou do kuchyně.'Mami,Jason si dotáhl tu jeho bandu.Je normální? Myslím,že s ním hodím nehezkou řeč' 'Shelby uklidni se.Vypadají jako inteligentní lidé' 'Inteli..mami kdybys viděla,jak se na mě divně dívaj,běhá mi z nich mráz po zádech.A nejhorší je ten jejich vůdce bo či co to je vůbec.Háže po mě hrozně vraždivý pohledy,vždycky když jsem se na kohokoliv z nich podívala.' 'Každému není příjemné,když se na něj díváš.Raději přestaň kecat nesmysly a pojd' mě Jasonovi a těm kamarádům představit'

Celá žhavá(samozřejmě ironie) jdu představit maminku Jasonovi a těm podivínům.Hned si všimnu jedné maličkosti.Nesundali si své černé hábity,které si snad ani neperou.Jason s úsměvem na tváři,jako kdyby se nic nedělo.No počkej já ti chlapečku ten úsměv setřu,pomyslím si.Hned zapomenu na své myšlenky,protože jsem si ani neuvědomila,že mlčky stojíme na chodbě a všichni čekají až ze sebe vytáhnu první slovo.'Takže mami tohle je Jason.Jasone tohle je moje maminka' 'Dobrý den,rád vás poznávám.' Jason se na maminku sladce usmál a maminka mu úsměv oplatila 'Také jsem ráda.Usad' se prosím zatím v kuchyni' 'Moc vám děkuju za pohoštění' vyhrkne ze sebe Jason na poslední chvilku.'No a mami tihle jsou..ehm..kamarádi Jasona.Mohli byste se prosím představit sami.Své jména jste mi řekli jen jednou a já si je opravdu nepamatuju' Citím,jak mé tváře chytají rajčatovou barvu.Jeden(myslím,že to byl Dan) se na mě podíval opovrhovacím pohledem.Bože,to bude večeře,pomyslela jsem si.'Samozřejmě.Já jsem Dan(Měl mrtvolně bledou tvář,modré oči,černý hábit a pihy.Vlasy měl černé jako uhlí.) Ta s tím hypnotickým úsměvěm,očima jako pomněky a krásnými bílými zuby v zápětí také řekla své jméno. 'Brenda' Nejmenší člen téhle podivínské party,tam jen tak stál a znuděně zodpověděl své jméno. 'Tirken,těší mě' Zbývali poslední dvě.Byli na sebe hrozně podobné.Člověk by řekl,že jsou sestry.Lišili se jen tím,že jedna měla velké znamínko na líci. 'Dobrý den,já jsem Lasse a tohle je Helinda'.Všichni mé mamce podali ruku.Slušně vychovaní.'Vy jste teda vyhublí děcka,nebojte dneska se dosyta najíte.Žádám vás,abyste se také usadili na místa.Židlí máme dost.Ještě že jsem koupila tu novou soupravu židlí'

'Připravila jsem pro tuto příležitost speciální pokrm rodiny Walterových,který se dědí od nedávna.Doufám,že vám bude chutnat.' Všichni sedíme u stolu a jíme těstoviny na způsob lasagní,akorát máma si ten recept upravila.'Jasone a kde vlastně pracují tvoji rodiče?' Moje maminka je nějak zvědavá.Jason spolkne sousto a hned zdvořile odpověděl 'Můj táta pracuje u policajtů a mamka ta je doma.Domácnost,uklízení a tak.Šak to znáte.' 'Mami prosímtě ušetři Jasona takovýhle otázek.Myslím,že si chce vychutnat tvou výbornou večeři' Jason se zasměje a dodá 'No jistě,takovou dobrotu by bylo škoda nechat na talíři' 'A co vy? Jak vám chutná? Ehm..Dane,Helindo,Tirkene,Lasse&Brendo' Rychlím pohybem hlavy se všichni otočili.Vyměnili si pohledy a Dan opět odpověděl 'Všem to moc chutná.' 'To jsem ráda.' Uplynuli tři minuty ticha,když jsem zničehonic ucítila mrazení v zádech.Otočila jsem se za tím vánkem a uviděla malého Tirkena.Něco mumlal a zvláštně se na mě díval.Když zjistil,že ho pozoruju okamžitě se podíval na Dana a ten kývl.Tirken se najednou zvedl od stolu a kroužil nohou.Zmrštila jsem čelo,protože jsem absolutně nechápala,co dělá.Maminka se hned starostlivě otázala 'Tirkene,je ti snad něco?' 'Ne,ne.Jen bych potřeboval do koupelny.Mohla byste mi prosím říct cestu?' 'Ano,po schodech a nahorů' 'Děkuju vám' Tirken se ještě jednou otočil a mrkl na Dana.Ten si jen vyhrnul asi na 5 sekund rukách.A uviděla jsem opravdu něco,co mi připomínalo sokola s hadí hlavou.Bylo to tetování.Nikdo to nepostřehl,jen já.V tu chvíli jsem se zvedla od stolu 'Mami,musím si jít odskočit nahorů do pokoje pro svetr.Začíná mi být nějaká zima' 'Dobře drahoušku' Samozřejmě jsem si nešla pro svetr.Byla bych úplně blbá,kdybych nezjistila co mají ti podivíni za lubem.Vyšla jsem schody a namířila jsem si ke koupelně.Dveře byli zavřené.Podívala jsem se zespodu.Černý hábit,ano je to on.Ted' nebo nikdy jindy.Otevřela jsem dveře,jak nejrychleji jsem uměla.V tu chvíli Tirken stál na místě jako solný sloup...

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vera Vera | Web | 27. února 2012 v 16:38 | Reagovat

heeej nesmíš to tak sekat!! :D :D :D to je hrozný nedozvědět se co se stalo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama